Ranong

Další zastávka je Ranong. Pár hodin v autobuse. Oproti předpokladu třech hodin, jsme cestovali šest. Je pravda, že v tom je započítaná pauza, ale stejně je to doba na zdolání dvousetkilometrů.

Ubytování hned u autobusového nádraží ve dvouhvězdičkovém hotelu. Ze začátku jsem v tohle kočičí místo neměla moc důvěru. takové dost Thajské :-) Ale nakonec v pohodě. Paní majitelka umí "Ahoj". Překvapila!

Městečko patří mezi menší městečka. Vyžití jsme stejně měli.

Jak už se stává zvykem, půjčili jsme si skůtry a tradá na průzkum okolních krás.

 

Raksa Warin Hot Springs

Hned za městem, možná bych řekla že i v rámci docházkové vzdálenosti, je termální pramen. Pěkně upravené místo. Pramen má 65°C. I v tom teple, které tu vládne, je voda tak teplá až se z ní kouří. Postupně je voda chladnější. Je možné si v areálu lehnot na kamennou desku. Možná deska není ten správný výraz... Je to místo tak 20x20m, které je ohříváno zespoda. Je možné si tam lehnout a pěkně se nechat hřát. Nebýt tak teplo... Dál jsou tam brouzdálka, která už mají jen 40°C. I tak není na první pokus uplně nejpříjemnější si tam stoupnout. Stejné jako když leze člověk do horké vany. Taky je potřeba si nejdřív zvyknout.

 

Vypadá to jako zaplavený lom. Hned po zaparkování skůtrů přiběhl chlapeček a prodával žrádlo pro ryby. Je tu zákaz rybaření, ale stačilo by sahnout do vody a rybu si vzít. Nedotahla jsem to do konce, ale ruku jsem tam strčila a s rybami to ani nehlo. Kdybych nebyla srab a ruku nevytáhla, tak mám na každém prstu rybu, doslova. Tohle místo sice není ničím nijak extra vyjímečné, ale dokázala bych si tam představit chvíli pobýt s knihou.

 

Další v sérii vodopádů. Tenhle suveréně vede co do velikosti. Voda padá z výšky určitě přes 20 metrů. Vodopád je hned u silnice, nedá se minout. Fotka vodopádu a podívání nepřijde na žádný poplatek. My jsme zaplatili 100 THB za výpravu nad vodopád. Bylo to vyšlápnutí spousty nethajských schodů (vysoké). Cestou pár popadaných bambusů na podlezení, přelezení... to závisí na povaze. Nahoře trochu blátíčkem, pak překonat kousek proudu vody a člověk se dostane doprostřed toku říčky, stojí na kameni a kouká že pár metrů od něj voda mizí v nedohlednu.

 

Protože se nám v Ranongu nepovedlo sehnat pořádnou mapu s turistickými "atrakcemi" v okolí, tak tohle místo bylo o náhodně potkané ceduli u cesty. Zajížďka 5km, tak proč se nepodívat. Rozhodně je to uplně neturistické místo. Sice tam je vítací cedule "Welcome to..." (nevím přesně znění, tak nechci kecat  :-) ), ale cesta z hlavní silnice je občas zúžena do jednoho pruhu kvůli sesunutému svahu. Asvalt občas prorostlý travou taky není zrovna známka častého provozu. Voda tam vytéká přímo ze skály a je svedená do podobných zkruží jako v dnešních prvních pramenech. Je to zvláštní vjem, když čekáte vodu studenou, protože studánky jsou vždycky studené, ale teče tam tak teplá že sotva udržíte ruku.