Trang

Z ostrova jsme se vrátili zpět do Trangu. Původně to neměla být dlouhá návštěva, ale objevili jsme spoustu krás v okolí a nakonec zůstali 4 noci v hotelu Yamawa Guesthouse. Prozatím naprosto nejlepší ubytování. Provozní má hotel rok a je vidět, že si provozování dokonale užívá. Čistý, prostorný pokoj. Každý den úklid, nově povlečeno, čisté ručníky, wifi. Mimo to všechno i obrovská ochota od pána i jeho ženy. Dole v recepci hromady brožurek s tipy kam na výlet v okolí samozřejmě i s osobním doporučením co stojí za to vidět. Vypůjčení skůtru bez sebemenšího problému i s lekcí jak na to :-)
První den jsme měli ambici, že pojedeme na výlet po krásách okolí na kolech. Půjčení kol zdarma, tak koho by to nenapadlo. Večer nám hoteliér ukázal kde si kola půjčíme, protože druhý den vezl dceru na univerzitu (kdyby vás zajímalo, studuju architekturu :-) ). Bylo to křížem přes křižovatku u administrativní budovy. Ještě jsme dostali doporučení jít tam před devátou, než začnou chodit úředníci a vybavil nás papírkem na kterém bylo thajsky napsáno že si chceme vypůjčit kola a poděkování. Pro případ, že bychom narazili na někoho kdo neumí anglicky. Ráno jsme tedy vyrazili. Chviliku jsme postávali u kol. K půjčení tam byly jen dvě kola pro jednotlivce, jinak asi 4 dvojkola a to jsme nechtěli. Po nějaké chvíli jsme došli na recepci a spustilo se něco co jeden nečeká. Můžeme se jen domnívat jak to bylo, ale vypadalo to následovně. 
Příběh půjčení kol: Místní hlídač pochopil co chceme, šel se podívat jestli jsou k dispozici kola k půjčení. Zjistil že jsou, ale že jsou zamčená. Vysvětlil nám, že máme počkat na recepční a říct si o klíč. Nasedl s kamarádem na skůtr a odjel. Po pěti minutách čekání u recepce kolem procházel pán a zeptal se nás co bychom potřebovali. Vypadalo to na někoho z vyššího postu. Mohl to být nějaký radní, starosta nebo něco takového. Košili Lacoste tu jen tak někdo nenosí. Zpět k věci. Nejdřív se šel taky podívat na kola. Zjistil že jsou zamčená. Začal obvolávat lidi. Jelikož volal na víc míst, tak mohl nahánět recepční, hlídače, správce budovy... kdo ví. Po chvíli se někomu dovolal. Během hovoru vyšel ven, znovu koukal na kola... stále tam byla. Věnoval nám dobrou čtvrthodinu svého času aby nám ty kola zajistil, lépe řečeno... aby zajistil člověka, který má klíč a ty kola nám odemkne. Výsledkem bylo to, že bude chtít pas k okopírování a za půl hodiny bude i klíč. Pas zůstal na pokoji... no co, těch 200 metrů nebyl problém. Když jsem se vrátila s pasem, tak nastala další komplikace (zjevně tenhle benefit půjčování kol od města nikdo nevyužívá). Obě kola byla vyfouknutá. Tou dobou už přišel pán s klíčem. Ono pumpička nebyla jediný zádrhel. Potřebovali jsme i zvednout sedla (neměříme 150cm), na to byl potřeba klíč a ten taky nebyl. Výsledek příběhu je takový, že jsme moc poděkovali za snahu a už jsme je dál netrápili. Zašli jsme si na snídani a zeptali, kde by bylo možné si kola půjčit (normálně za peníze). Chvíli přemýšlel a poslal nás cca 100m do hotelu. Tam nám půjčili kola za 150 THB/kolo na den a naše putování na kolech mohlo začít. Jako zážitek je to neocenitelné. Dojeli jsme k úžasné jeskyni Khao Chang Hai Cave vzdálené nějakých 7 km od města. 
 

Khao Chang Hai Cave

Kam se hrabě většina českých a slovenských krasových jeskyní. Není to turisticky frekventované místo. Tím chci říct, že celý jeskyní komplex jsme měli jen pro sebe! Po příjezdu k nám přišel místní pán a vybavil nás čelovkou. Jako vlezné si řekl o 100 THB, nejspíš že jsme turisti. Stejně bychom to hodili do kasičky u vchodu.
Oproti předpokladu malé jeskyně, jsme se ocitli v komplexu několika sálů propojených chodbami. Jeskyně je plná obrovských i právě se utvářejících stalagmitů, stalaktitů a stalagnátů (kdo neví nebo si není jistý jako já vždycky tak zespoda, zezhora a propojené :-) )
Nerada bych to přecenila, ale minimálně kilometr je zpřístupněný a osvětlený. V zadní části traktu jsou i malá jezírka. Jeskyně jsou propojené na dvou úrovních. Do spodní, menší části, se dá dostat po schodišti a spíš než do krásných útvarů je to tam zajímavé na výšku sálu.
 
 
Dál jsme na kolech pokračovali směrem na Botanical Garden, kolem 10 km vzdálený cíl. Po ujetí asi 4 až 5 km proběhla porada a zhodnocení sil. Tam bychom dojeli, ale co zpět. Abych osvětlila situaci... Zkusili jste jet někdy na kole v podmínkách páry? Opravdu myslím to zařízení v bazénech kam se lidi chodí ohřívat... Vlhké teplo všude kolem vás. Terén tu vůbec není náročný. Je to v podstatě úplná rovinka bez jakéhokoli protivětru. Domů nám v ten moment chybělo tak 5 km (takový okruh to byl), myšlenka návratu vyhrála.
Tenhle výlet byl parádní. Krásná jeskyně, seznámení se s provozem jako účastník silničního provozu (jezdit vlevo... to jsem musela vstřebat) a určitě dobrý pocit ze sportovního výkonu.
 
Na druhý den jsme se rozhodli pro půjčení skůtrů. Nejlepší rozhodnutí!!!! 250 THB na 24 hodin automat, manuál by byl za 150 THB/den.
Půjčení bylo uplně jednoduché. Stačilo se zmínit před panem hoteliérem a bylo. On sám má k dispozici na půjčení jen stroje s manuální převodovkou, ale jeden telefon a skůtry s automatikou byly na světě. Nikdy jsme nic podobného neřídili, obava tedy byla... Ve výsledku uplně zbytečně. Celé řízení skůtru je o tom že se startuje pootočením klíčku do správné polohy, zmačknutím levé brzdy a pravým palcem se stiskne startér... hotovo. Na pravém řídítku se přidává plyn a dál už je to jak na kole s rozdílem toho, že se člověk nenamaká a jako bonus je příjemě ochlazován. Navšíveno toho bylo víc, ale už ten požitek z jízdy stál za to. Neocenitelná možnost jet kamkoli, kdykoli a nebýt závislý na cestovce, autobusech, taxicích...
 

Southern Thailand Botanical Garden (Thun Khai)

Putování v korunách stromů, prales a tropické močály. To je v kostce to, co je možné tam vidět. Z parkoviště vede do areálu brána u které bylo asi 7 dětí, které nás sborově privítali v Thajsku a v botanické zahradě. Naprosto nečekané a lituju toho že jsem to nenatočila. Vím, můžese to zdát komerční, ale nebylo. Působylo to naprosto mile. Žádný vstup se zase neplatí. Jen kasička s dobrovolným vstupným. Dostali od nás zase stovečku. 
První zvuk byl zase všudypřítomný tvor, který vydává zvuk jak cirkulárka. Netuším co to je :-) Cesta je vydlážděná nebo vybetonovaná (podle toho kde). Nejdřív jsme prošli pralesem. Obrovské stromy, palmy, kapradí, lijány a kdo ví co ještě pro co nemám pojmenování. Navazuje na to soustava kovových věží spojená mostky. Celé je to udělané tak, že se člověk ocitne postupně v různých výškových úrovních. Někdy v korunách stromů, někdy nad úrovní a to už vám je výška. Počet věží nevím... něco kolem sedmi třeba... takhle to nevyzní, ale je to o spoustě schodech, mostcích a panorámatech. Vyústilo to před močály, bažinou... Proběhla obava z komárů, ale nebylo to nic hrozného, kupodivu. Na ostrově jsme s komáry zažili horší situace. Skrze celé mokřady vedl chodníček. Areál jsme celý neprošli, druhá část byla spíš naučná o jednotlivých květinách. I to co jseme prošli, tak mohlo mít nějaké 3 až 4 km.
 

Vodopád I.

Cesta k vodopádu byla zajímavá. Po chvíli bloudění jel naproti nám místní kluk, tak kolem dvacítky. Vezl na skůtru nějaké hlízy. Začal se vyptávat co hledáme. Když se nám to podařilo vysvětlit, odložil náklad a ty zhruba 4 km nás tam dovedl.
 

Vodopád II.

Koupající se děti
 
Lidi sem chodí jíst
 
Trefili jsme sami
 

Jeskyně s lodičkama

Organizovaná zábava. Jinými slovy to není nic co bychom vyhledávali. Chvíli se nás tam pán u pokladny snažil přesvědčit, že máme jet. Když viděl, že to nezabere, ukázal doprava ať se jdeme podívat. Cesta daleko nevedla. Přes mostek vedocí na druhou stranu říčky jsme se neodvážili. Byl sice z kovu, ale už tak prorezlý, že bylo spíš víc direk než plechu.
Projeli jsme se na skůtru kolem hory s tím, že by se tam třeba dalo dostat i jinudy. Strom přepadlý přes cestu nás pak přiměl k návratu stejnou cestou. První setkání s opicemi. Jen tak si seděla na kraji silnice :-)
 

Jeskyně po schodech

Pěkně zkloubený chrám s jeskyní. Před jeskyní stojí standartní chrámová budova. Do skály jsou místy vytesané schody, místy dodělané z betonu. Hodně prudké a často klouzavé jak tam všude odkapává voda. Postupně v jednotlivých jeskyních jsou modlitební místa. Celé je to dost vysoké, takový panelák ve skále.